Mince českého království 1403
Rozpětí cen: 250,00Kč až 9.750,00Kč
Mince českého království 1403 – středověký set – doba Václava IV. a Zikmunda Lucemburského
Píše se rok 1403. Vydáváte se na cestu Českým královstvím…
Jak vypadaly peníze ve středověkých Čechách a na Moravě?
Tento set spojuje několik typických nominálů, se kterými se mohl setkat kupec, voják, poutník nebo řemeslník na přelomu 14. a 15. století.
Najdete zde drobné mince každodenního života i zlaté mince představující skutečné bohatství.
Dobrodružství 1403 – mince předhusitské doby v českém království
| Žoldnéř 15 mincí |
Kupec |
Urozený pán |
Výběrčí daní |
Městská |
Královská |
||
|
Zikmund – uherský dukát |
zlato, 26 mm |
0 |
3 |
5 |
10 |
30 |
100 |
|
Vaclav IV. – groš 1403 |
matné stříbro, 28 mm |
5 |
12 |
20 |
40 |
120 |
400 |
|
Jošt Lucemburský – groš |
matné stříbro, 26 mm |
3 |
5 |
10 |
20 |
60 |
200 |
|
Parvus |
matné stříbro, 20 mm |
4 |
5 |
10 |
20 |
60 |
200 |
|
Parvus |
měděná patina, 20 mm |
3 |
5 |
5 |
10 |
30 |
100 |
Set je vhodný pro:
- fanoušky historie,
- LARP,
- RPG,
- reenactment,
- deskové hry,
- sběratele středověkých mincí.
Mince českého království 1403 – středověký set – doba Václava IV. a Zikmunda Lucemburského
Jste dobrodruh, který se vydává do Českého království v době vlády Václava IV. a husitských válek? Tak tohle ten pravý set pro vás.
Jak vypadaly peníze ve středověkých Čechách a na Moravě?
Tento set spojuje několik typických nominálů, se kterými se mohl setkat kupec, voják, poutník nebo řemeslník na přelomu 14. a 15. století.
Najdete zde drobné mince každodenního života i zlaté mince představující skutečné bohatství.
Set je vhodný pro:
- fanoušky historie,
- LARP,
- RPG,
- reenactment,
- deskové hry,
- sběratele středověkých mincí.
Jak jsme sestavili jednotlivé sety?
Představte si, že je jaro roku 1403.
V měšci máte několik parvů na jídlo a nocleh, pár pražských grošů, za které už se dá koupit něco pořádného, a jeden uherský dukát, který raději nikomu neukazujete.
Ráno jste slyšeli, že na východě hoří vesnice. V hospodě zase někdo přísahal, že po cestách táhnou Zikmundovi vojáci. Nevíte, co z toho je pravda. Potřebujete se jen dostat přes Sázavu, prodat zboží a pokud možno se večer probudit se stejným měšcem, se kterým jste ráno vyrazili.
Za chleba dáte drobnou minci. Převozník chce víc. Kovář vám za groš opraví přezku u sedla.
A ten dukát?
Ten si necháte na chvíli, kdy už nepomůže dobré slovo, rychlý kůň ani ostrý meč.
Tak mohl vypadat docela obyčejný den v Českém království roku 1403.
A právě takový měšec jsme se pokusili sestavit.
První tři varianty jsou určeny především jednotlivým hráčům, sběratelům, reenactorům a fanouškům historie. Proto obsahují pestrý výběr různých mincí, které představují průřez středověkou měnou českých zemí.
Součástí balení prvních tří variant setu je kožený měšec.
Set Výběrčí daní už míří také na organizátory menších RPG, deskových her, komorních LARPů nebo historických programů. Nabízí dostatek mincí pro vytvoření jednoduché herní ekonomiky a současně zachovává pestrost jednotlivých nominálů.
Naopak Městská pokladna a Královská pokladna byly navrženy jako funkční ekonomické systémy pro větší hry a akce. Většinu jejich obsahu tvoří drobné mince každodenního obchodu – parvy, brakteáty a groše. Dražší zlaté mince jsou zastoupeny pouze v malém počtu, podobně jako ve skutečných středověkých pokladnách.
Součástí balení těchto tří variant setu je dřevěná truhlička.
- Městská pokladna (500 mincí) – ekonomika města, cechu nebo menšího panství.
- Královská pokladna (1000 mincí) – ekonomika velkého larpu, hradu, festivalu nebo dlouhodobé kampaně.
Díky tomu mohou organizátoři snadno vytvářet odměny, obchod, výběr daní i skutečné poklad.
Mince českého království 1403 – předhusitské a husitské doby
| Žoldnéř 15 mincí |
Kupec |
Urozený pán |
Výběrčí daní |
Městská |
Královská |
||
|
Zikmund – uherský dukát |
zlato, 26 mm |
0 |
3 |
5 |
10 |
30 |
100 |
|
Vaclav IV. – groš 1403 |
matné stříbro, 28 mm |
5 |
12 |
20 |
40 |
120 |
400 |
|
Jošt Lucemburský – groš |
matné stříbro, 26 mm |
3 |
5 |
10 |
20 |
60 |
200 |
|
Parvus |
matné stříbro, 20 mm |
4 |
5 |
10 |
20 |
60 |
200 |
|
Parvus |
měděná patina, 20 mm |
3 |
5 |
5 |
10 |
30 |
100 |
Dukát Zikmunda Lucemburského
Zlatá mince období pozdních Lucemburků. Vzhled nechal Zikmund převzít spíš z podoby florinu svého děda Jana než z velkého dukátu Karla IV., ale název dukát se vžil i pro tuto minci. Byl ražený z kremnického zlata a tak jako groš symbolizoval autoritu českého krále, dukát symbolizoval autoritu a moc krále uherského.
Pražský groš Václava IV.
Nejznámější stříbrná mince pozdně středověkých Čech. Mince symbolizující vrchol moci českého království.
Groš Václava IV. jsme udělali co nejvěrohodněj podle reality – včetně opotřebování a nedokonalé ražby. Když ho srovnáte s grošem Václava II o sto let dříve, vidíte že je i trochu menší.

Groš Jošta Lucemburského
Protože Jošt byl členem královské (resp. císařské) rodiny a sám byl později dokonce zvolený římským králem, dovolil si v Brně razit moravskou verzi groše, což byla jinak mince vyhrazená pouze králi.
Parvus
Drobné oběživo, v našem setu je moravská verze ražená v Olomouci. Historicky byl parvus stříbrný, naše verze v patinované mědi je tu proto, aby se hráčům snáz budovala zajímavá herní ekonomika, kde měďák představuje nejmenší hodnotu.
Jak fungovala středověká ekonomika?
Šest grošů
Měl dostat šest grošů.
Dva za zprávu, dva za cestu a dva proto, že cesta vedla krajem, kde se poslední dobou ztráceli lidé.
Když dorazil k brodu, převozník chtěl parvus navíc.
„Kvůli válce.“
V další vsi chtěli za oves dvakrát tolik co před měsícem.
„Kvůli válce.“
Večer našel u cesty mrtvého koně a o kus dál prázdný vůz. Od té chvíle už se neptal, proč dostal právě šest grošů.
Do města dorazil za svítání. Odevzdal zprávu, dostal zaplaceno a mince několikrát převážil v dlani.
Šest pražských grošů.
Za normálních časů pěkné peníze.
Jenže v Českém království roku 1403 začínalo být stále těžší poznat, co jsou normální časy.
Jak byly mince použvané?
Většina lidí nikdy nedržela v ruce zlatý dukát.
Každodenní nákupy se platily drobnými mincemi, zatímco groše sloužily k větším obchodům. Zlaté mince představovaly značné bohatství a používaly se při významných transakcích.
Proto set obsahuje různé nominály v poměrech, které umožňují vytvořit uvěřitelnou herní ekonomiku.
Následující tabulku neberme jako přesný ekonomický model, ale jako vypravěčskou pomůcku. Mezi roky 1350–1450 se ceny měnily klidně několikanásobně podle války, kraje a období takže spíš jenom pro naši představu:
| Mince | Co se za ni dalo koupit | Jak můžeme použít v herní ekonomice | Přibližný ekvivalent |
|---|---|---|---|
| Parvus (měď) | kus chleba, džbánek piva, svíčka | pivo v hospodě, polévka, noc ve stáji | 1–2 € |
| Parvus (stříbro) | několik chlebů, jednoduché jídlo | levné vybavení, pochodně, jídlo na den | 3–5 € |
| Groš | několik dní běžné obživy | nůž, boty, jednoduchý oděv | 15–25 € |
| Dukát Zikmund | měsíční příjem běžného člověka | kvalitní zbroj, jezdecký kůň (část ceny) | 150–250 € |
Jak to použít v larpu
Drobné platby
- Parvus
Běžný obchod
- Groš
Bohatí měšťané a kupci a Šlechta
- Dukát
Pro organizátory
Můžeme zkusit jednoduché pravidlo:
1 groš = cca 20 € herní hodnoty
Pak dostaneme
| Mince | Hodnota v groších |
|---|---|
| Parvus měď | 0,1 |
| Parvus stříbro | 0,25 |
| Groš moravský | 1 |
| Groš pražský | 1 |
| Dukát Zikmund | 10 |
To je sice historicky nepřesné, ale dnes praktické.
Když pak na trhu prodáváš:
- pivo = 1 parvus
- chleba = 1 parvus
- polévka = 2 parvy
- dýka = 1 groš
- meč = 5 florinů
- kůň = 2 dukáty
tak to začne fungovat intuitivně.

Doprava a doručení
Zasíláme do celého světa z Prahy.
📦 Cena dopravy
Cena dopravy je fixní.
Protože je cena dopravy fixní, větší objednávky proto nabízejí výrazně lepší poměr ceny za minci.
Můžete vybrat dopravu kurýrem na adresu nebo Zásilkovnou do boxu nebo na výdejní místo.
V ČR a na Slovensku je možné platit i dobírkou.
Je možné vyzvednout objednávku i u nás ve skladu v Praze 6 Dejvicích a zaplatit na místě.
🚚 Dodací lhůta
Snažíme se posílat během 1-2 dnů a doprava pak trvá většinou 2 dni.
📬 Způsob dopravy
v ĆR a na Slovensku používáme nejraději Zásilkovnu nebo PPL.
Sledování je zajištěno pro všechny objednávky.
Králův žold
Matyáš Héderváry dostal svůj žold v Kolíně.
Bylo chladné ráno a bláto na tržišti přes noc zmrzlo tak, že pod podrážkami praskalo jako tenký led. Před domem, kde si Zikmundovi písaři zřídili kancelář, čekalo snad sto mužů. Uhři, Němci, Češi, několik vousatých Kumánů v kožešinách a kdoví kdo ještě.
Všichni čekali na peníze.
„Jméno.“
„Matyáš Héderváry.“
Písař ani nezvedl hlavu.
„Čtyři koně?“
„Tři.“
Teď hlavu zvedl.
„V seznamu máš čtyři.“
„Čtvrtého mi zabili u Hory.“
„Tak ho měl zabít někdo až zítra.“
Muž vedle písaře se zasmál.
Matyáš ne.
Před dvěma týdny se tomu koni říkalo Csillag a Matyáš na něm přijel z Uher. Teď ležel někde v příkopu se šipkou v krku.
Písař chvíli počítal, potom na stůl vysypal několik mincí.
Pražské groše.
Matyáš jeden zvedl.
„Tohle je český král.“
„Václav.“
„Já vím, kdo to je.“
„Tak proč se ptáš?“
Matyáš otočil groš mezi prsty. Koruna na něm byla otlučená, písmo místy skoro setřené.
„Protože jsme přijeli bojovat proti němu.“
Písař pokrčil rameny.
„A?“
„Nic.“
Na stole ležely mince krále, který seděl ve vězení, a dostávali je vojáci jeho bratra, který tvrdil, že přijel zachránit jeho království.
Matyášovi se na tom něco líbilo.
Bylo v tom cosi dokonale spravedlivého.
„Ještě tohle.“
Písař mu přistrčil zlatou minci.
Uherský dukát.
Ten už Matyáš znal dobře. Svatý Ladislav s halapartnou, královská mince, dobré zlato. Takové peníze člověk neutrácel za pivo.
Schoval jej zvlášť, do malého váčku pod košilí.
„Za co je?“
„Za koně.“
„To je málo.“
„Stěžuj si králi.“
„Kterému?“
Tentokrát se nezasmál nikdo.
Odpoledne vyjeli na jih.
Bylo jich dvanáct. Měli najít vůz s ovsem, který se opozdil cestou k vojsku.
Velitel oddílu, starý Rakušan jménem Ulrich, jim před odjezdem přečetl část královského rozkazu.
Matyáš z něj pochopil jen něco. O nepokojích v království. O škodách, které působí neposlušní páni. O tom, že král Zikmund jedná pro zachování země a práv svého nejdražšího bratra Václava.
Když písař četl Zikmundovy tituly, trvalo to skoro déle než zbytek rozkazu.
„Z Boží milosti král uherský…“
Někdo za Matyášem zamumlal:
„Kéž by z Boží milosti taky platil včas.“
Ulrich se otočil.
„Kdo to řekl?“
Nikdo.
„Dobře. Tak jedeme zachraňovat Čechy.“
Vůz našli před soumrakem.
Stál napříč cestou mezi dvěma lesy.
Jeden kůň byl pryč, druhý ležel v postroji. Vozka seděl opřený o kolo a držel si kus látky přitisknutý k boku.
Byl naživu.
„Kdo vás přepadl?“ zeptal se Ulrich.
Vozka se na něj podíval.
„Vojáci.“
„Čí?“
Muž se hořce zasmál.
„Mám se jich příště zeptat?“
Z vozu zmizela polovina pytlů.
Matyáš sesedl a rozhlédl se. Ve zmrzlém blátě byly stopy několika koní.
„Jeli na západ.“
„Kolik?“
„Šest. Možná sedm.“
Ulrich se podíval na oblohu.
„Necháme je.“
„A oves?“
„Máme pořád půl vozu.“
Vozka se pohnul.
„To nestačí.“
„Nám ano.“
Matyáš se na něj podíval.
Muž měl český přízvuk, kterému ještě ne vždy rozuměl. Byl asi stejně starý jako on. Třicet, možná o něco víc.
„Kam jsi to vezl?“
„Vám.“
„Tak půlka stačí.“
„Ne vám.“
Vozka zavrtěl hlavou.
„Všechno. Odevzdat všechno. Jinak to zaplatím.“
Ulrich už ho neposlouchal.
„Vezmeme vůz.“
„A jeho?“
„Co s ním?“
Matyáš se podíval na krev prosakující látkou.
„Umře.“
„Možná.“
Ulrich nasedl.
„Jeho král se o něj postará.“
Matyáš zůstal stát.
Potom sáhl do měšce.
Vytáhl jeden z pražských grošů, které dostal ráno.
„Je někde blízko vesnice?“
Vozka ukázal k lesu.
„Dvě míle.“
Matyáš podal groš jednomu z mladších jezdců.
„Petr. Odvez ho tam.“
„Proč já?“
„Protože umíš česky.“
„A ty?“
„Já mám groš.“
Petr se na minci podíval.
„Tohle je můj žold.“
„Teď je to tvoje odměna.“
Mladík si povzdechl, ale sesedl.
Vozka chvíli hleděl na Matyáše.
„Ty jsi Zikmundův člověk?“
Matyáš se rozesmál.
„Ne.“
„Tak čí?“
Matyáš chvíli přemýšlel.
Pak ukázal na váček u opasku.
„Toho, kdo platí.“
K večeru dojeli zpátky.
V hospodě stálo pivo dva parvy a miska teplé kaše tři.
Matyáš zaplatil.
U vedlejšího stolu se dva Češi hádali o krále.
Jeden říkal, že Václav je právoplatný pán české země a Zikmund je zrádce.
Druhý tvrdil, že Václav zemi nedokázal spravovat a někdo konečně musí udělat pořádek.
Matyáš jim nerozuměl každé slovo.
Rozuměl ale dost.
„A ty?“ obrátil se na něj nakonec jeden z nich. „Komu věříš? Václavovi, nebo Zikmundovi?“
Matyáš položil na stůl minci.
Pražský groš.
„Tomuhle.“
Češi se podívali na minci.
„To je Václav.“
„Ano.“
Pak Matyáš vytáhl zpod košile zlatý dukát a položil ho vedle groše.
„A tohle je Zikmund.“
Oba muži zmlkli.
Matyáš chvíli pozoroval dvě mince vedle sebe.
Dva králové.
Dva bratři.
Jedna země.
Pak zlatý dukát zase schoval.
„Václavův groš dnes zaplatil pivo,“ řekl. „Zikmundův dukát zatím nic.“
Zvedl džbánek.
„Takže dnes večer vede Václav.“
Hostinský se rozesmál první.
Za chvíli se smála celá hospoda.
Venku za okny procházel další oddíl vojáků.
A někde daleko na jihu hořelo něco, co z hospody vypadalo jen jako červená záře na obloze.
Tři groše za mrtvého
Jan Vrána našel mrtvého žoldnéře půl míle od vsi.
Ležel na zádech pod lískovým keřem a měl otevřené oči.
Jan zastavil koně.
První, co ho napadlo, bylo, že mrtvý člověk vypadá překvapivě obyčejně.
Druhé, co ho napadlo, bylo, že má pěkné boty.
Sesedl.
„Otče náš, jenž jsi na nebesích…“
Při třetím slově se zarazil.
„Stejně mi nerozumíš, co?“
Podle oblečení byl muž Uher. Nebo možná Kumán. Jan mezi nimi neuměl dobře rozlišovat a ani po tom nijak netoužil.
Kousek od těla ležel krátký luk. Toulec byl prázdný.
Jan se rozhlédl.
Les byl tichý.
Sundal mrtvému botu.
Byla mu malá.
„Škoda.“
Vrátil ji zpátky.
Pak našel měšec.
Uvnitř byly tři pražské groše, několik drobných mincí a kousek stříbrného řetízku.
Jan si mince vysypal do dlaně.
„Tak vidíš,“ řekl mrtvému. „Nakonec ses přece jen stal užitečným.“
„To bych nedělal.“
Jan ztuhl.
Hlas přišel z lesa.
Pomalu položil mince zpátky.
Zpoza stromu vyšel muž s kuší.
Byl malý, hubený a měl příliš velkou čepici.
„To je můj mrtvý,“ řekl.
„Tvůj?“
„Já ho zastřelil.“
„Tak si ho nech.“
„Měšec taky.“
Jan se podíval na kuši.
„Jistě.“
Muž přistoupil blíž.
Jan mu podal měšec.
„Všechno?“
„Všechno.“
Muž měšec převzal a podíval se dovnitř.
V té chvíli Jan udeřil.
Nebyl to žádný rytířský souboj. Žádné kroužení, žádné finty.
Jan ho prostě praštil čelem do nosu.
Kuše spadla do trávy.
Muž zaklel.
Jan ho kopl do kolena, popadl kuši a namířil ji na něj.
Teprve potom si uvědomil, že není natažená.
Muž si toho všiml také.
Chvíli na sebe hleděli.
„Tak to je nepříjemné,“ řekl Jan.
Muž se na něj vrhl.
O několik minut později seděli oba na zemi.
Jan krvácel z rtu.
Muž s velkou čepicí měl zlomený nos.
Mezi nimi ležel měšec.
„Půl na půl?“ navrhl Jan.
Muž si otřel krev.
„Jsou tam tři groše.“
„Tak jeden a půl.“
„Jak rozpůlíš groš?“
„Ty jsi začal.“
„Ty jsi okrádal mrtvého.“
„Ty jsi ho zabil.“
Muž chvíli přemýšlel.
„To je pravda.“
Jan si sedl pohodlněji.
„Proč?“
„Protože mi vzal prase.“
„Kvůli praseti jsi zastřelil člověka?“
„Bylo to dobré prase.“
„Aha.“
To dávalo větší smysl.
„Jmenuju se Mikuláš.“
„Jan.“
Mikuláš ukázal na mrtvého.
„Přijeli včera. Deset nebo dvanáct. Vzali slepice, obilí a prase.“
„Zikmundovi?“
„Říkali.“
„To může říct každý.“
„Měli jeho praporec.“
Jan pokrčil rameny.
„Ten může mít taky každý.“
Mikuláš se na něj podíval.
„Ty jsi čí?“
„Nikoho.“
„To dneska nejde.“
„Zatím ano.“
Rozdělili peníze tak, že Mikuláš dostal groš a všechny drobné, Jan dva groše a stříbrný řetízek zůstal mrtvému.
„Proč?“
„Aby měl co ukázat svatému Petrovi.“
„Uher?“
„Nevím.“
Mikuláš se na mrtvého chvíli díval.
„Třeba měl děti.“
„Třeba.“
„Měli bychom ho zakopat.“
Jan se podíval k obloze.
„Za chvíli bude tma.“
„Tak rychle.“
Kopali nožem, rukama a kusem větve.
Hrob nebyl hluboký.
Když skončili, Mikuláš udělal nad hlínou kříž.
„Teď hospoda,“ řekl Jan.
„Máš peníze.“
„Ty taky.“
Hospoda byla plná lidí.
Na lavicích seděli sedláci, dva ozbrojení pacholci a hubený mnich, který spal s hlavou na stole.
U ohně někdo hlasitě vykládal novinky.
Král Václav je ve Vídni.
Zikmund prý brzy ovládne celé Čechy.
Ne, Václav uteče.
Ne, Václav je opilec.
Ne, Zikmund je vrah a zrádce.
Ne, Zikmund zachraňuje království.
„On to říká sám,“ prohlásil muž u ohně. „Prý přijel udělat v zemi pořádek.“
„A povedlo se mu to?“ zeptal se někdo.
Hospoda se rozesmála.
Jan s Mikulášem si sedli do kouta.
„Dvě piva,“ řekl Jan.
Hostinský je přinesl.
„Dva parvy.“
Mikuláš položil na stůl jeden z drobných penízů mrtvého žoldnéře.
Hostinský si ho prohlédl.
„Kde jsi k tomu přišel?“
Mikuláš se napil.
„Královská služba.“
Jan se málem zadusil pivem.
Hostinský si mince schoval.
„Kterého krále?“
Jan a Mikuláš se na sebe podívali.
„To ještě nevíme,“ řekl Jan.
Druhý den ráno se rozešli.
Mikuláš zpátky do své vsi.
Jan na jih.
Po několika hodinách dorazil k brodu, kde stáli ozbrojenci.
„Mýto,“ řekl jeden.
„Kolik?“
„Groš.“
„Za co?“
„Královský rozkaz.“
Jan si povzdechl.
„Kterého krále?“
Muž se zamračil.
„Cože?“
„Nic.“
Jan vytáhl jeden ze dvou grošů, které předchozího dne vzal mrtvému Zikmundovu žoldnéři.
Na minci bylo jméno Václava IV.
Podal ji strážnému.
Ten ji kousl, přikývl a ukázal k brodu.
„Jeď.“
Jan projel na druhou stranu.
Teprve tam ho napadlo, že právě zaplatil Zikmundovu člověku mincí krále Václava, kterou získal od mrtvého Zikmundova vojáka za to, že pomohl pohřbít ho muž, který ho zabil kvůli ukradenému praseti.
Ohlédl se.
Čechy vypadaly na obou stranách řeky úplně stejně.
„Královský pořádek,“ zamumlal.
A pokračoval v cestě.
Design
Specifications
Usage
FAQ
Jsou mince oboustranné?
Ano, všechny naše mince jsou oboustranné. Pražský groš má na líci českého lva, na rubu je královská koruna, stejně jako u originálu.
Je to přesná replika originálu?
Ano, Groš vychází z reálné podoby pražského groše doby Vácava IV. včetně nedokonalé ražby a opotřebení mince. Design je replikou mince Václava IV. z prvních ražeb groše krátce po roce 1300, velikost i váha je víceméně autentická.
Jaké nápisy jsou v okruží Pražského groše?
Na líci Pražského groše je GROSSI PRAGENSES (Pražské groše), Na rubu Pražského groše je ve vnějším okruží DEI GRACIA REX BOEMIE (Z Boží milosti král český) a ve vnitřním okruží WENCEZLAVS TERTIVS. Pozdější ražby Pražského groše se lišily jménem panovníka.
Jaká je hmotnost jedné mince?
Cca 7 gramů.
Jaká je mince na omak?
Věrohodná, je to kovová mince.
Je mince vhodná pro LARP?
Ano, je vyrobena z odolné slitiny a má bezpečné zaoblené hrany.
Je to replika nebo fikce?
Jsou to věrná historické repliky vytvořené v reálné velikosti
Lze minci používat i jako dárek?
Ano, často se využívá jako tematická drobnost nebo sběratelský předmět.
Je mince magnetická?
Ne
Jaká je životnost povrchové úpravy?
Záleží na způsobu používání, obecně – životnost je dlouhá.
Lze minci použít jako reálné platidlo nebo investici?
Ne — Můžete to zkusit, ale obáváme se, že nepochodíte, už pár staletí je stažena z oběhu 🙂
Jedná se o repliku pro hry, sběratelství nebo jako prop (není ražena ze stříbra a nemá reálnou hodnotu jako platidlo).
Bezpečnostní upozornění
Tato mince není hračka.
Nevhodné pro děti do 3 let – hrozí nebezpečí polknutí (malé části).
Ukládejte mimo dosah malých dětí.
Doplňková bezpečnostní doporučení
-
Mince je kovová a může být těžší než běžné plastové žetony.
-
Nepoužívat jako předmět k házení či úderu.
-
Nežvýkat, nevkládat do úst.
-
Nevhodné pro děti do 3 let bez dohledu dospělého.
Údržba a čištění mince
Běžné čištění
-
Otřít suchým nebo mírně navlhčeným měkkým hadříkem.
-
Pokud je patina výraznější, použít jemný mýdlový roztok a opět důkladně osušit.
-
Nepoužívat abrazivní prostředky nebo drátěnky — mohou poškodit povrchovou úpravu.
Co s mincí nedělat
-
Nenechávat dlouhodobě ve vlhku (prodloužíš životnost patiny i povrchu).
-
Nevystavovat agresivním chemikáliím (čisticí spreje, kyseliny, aceton, odlakovač).
-
Nedávat do myčky — teplo a tlak vody ničí povrchovou úpravu.
-
Nenechávat ve slané vodě (korozivní prostředí).
-
Nedávat do kapes společně s klíči — rychle poškrábou povrch.
Dlouhodobé skladování
-
Skladovat v suchu.
-
Ideálně ponechat v sáčku, krabičce nebo obálce.
Mince jsme původně vytvářeli pro naše hry (http://cestycasem.cz), Pražské groše speciálně Interregnum 1313 alias Krvavé časy http://interregnum.cz












