Parvus – drobná mince

 0,75

Parvus Fidelitas drobná moravská mince z 15 století

Morava, doba husitských válek, kolem roku 1428

Tato mince není replikou konkrétní historické ražby. Je inspirována neklidnou dobou husitských válek a osobností Jana ze Sovince, jednoho z nejvýznamnějších moravských šlechticů své doby.

Na líci nese erb pánů ze Sovince převzatý z dobové pečeti a heslo FIDELITAS – věrnost. Na rubu je moravská orlice inspirovaná středověkými moravskými mincemi.

Co byl parvus?

Parvus byl drobný stříbrný peníz každodenního života.

Jeho hodnota byla nastavena na 12 parvů do jednoho groše.

Zatímco zlaté dukáty sloužily k velkým obchodům a groše představovaly hlavní měnu království, parvy platili lidé za běžné nákupy na trhu, jídlo, služby nebo drobné řemeslné práce.

Byly to mince, které člověk nosil každý den v měšci.

Pro LARP, RPG a herní ekonomiky

Většina historických replik představuje bohatství – dukáty, tolary nebo groše.

Skutečný středověký člověk ať už řemeslník, nádeník, kupec nebo žoldnéř však většinu času utrácel drobné.

Právě proto je parvus ideální součástí herních ekonomik:

  • vytváří rozdíl mezi bohatými a chudými postavami,
  • umožňuje drobné platby,
  • funguje jako odměna za jednoduché úkoly,
  • pomáhá vytvořit uvěřitelný pocit skutečného trhu.
Worlds: Středověk střední Evropa

Fixed shipping – better value with larger orders

No customs fees for EU & USA

Delivery: EU 3–7 days • USA 10–14 days

SKU: KTB-PARVUSJAN Kategorie: ,

Parvus – drobná mince

Morava, doba husitských válek, kolem roku 1428

Tato mince není replikou konkrétní historické ražby. Je inspirována neklidnou dobou husitských válek a osobností Jana ze Sovince, jednoho z nejvýznamnějších moravských šlechticů své doby.

Na líci nese královskou korunu, protože symbolizuje královskou moc, kterou Jan ze Sovince zastupoval. Na rubu je moravská orlice, která představuje ražbu v Olomouci ze sovineckého stříbra. Původní parvus Václava I

Mince z doby, kdy chyběly mince

První třetina 15. století byla pro České země obdobím válek, nejistoty a hospodářských otřesů. Obchod však musel pokračovat. Kupci, řemeslníci i vojáci potřebovali peníze každý den.

Kutnohorská mincovna byla během husitských válek opakovaně ochromena a kvalitního oběživa byl nedostatek. Starší mince mizely z oběhu, byly schovávány nebo odváženy za hranice.

Právě v takové době si lze snadno představit, že mocný moravský pán mohl potřebovat vlastní drobnou minci pro placení vojáků, nákup zásob nebo obchod ve svých městech a panstvích.

Tento parvus představuje jednu z možných podob takové mince.

Jan ze Sovince

Inspirací pro tuto konkrétní minci byl Jan Pňovický ze Sovince, moravský šlechtic, zemský úředník a obránce Olomouce během husitských válek.

Po dobu husitských válek byl trvalou a významnou oporou císaře Zikmunda, postupně si vybudoval vlastní malou žoldnéřskou armádu, se kterou na Moravě odolával husitům. A věrnost králi mu přinesla i prospěch – jeho panství se rozrostlo a ovládal řadu měst a území na severní Moravě. Přestože byl původně příznivcem kalicha, zůstal věrný přísaze složené Lucemburkům. V době, kdy mnozí měnili strany podle vývoje války, zvolil věrnost danému slovu.

Co byl parvus?

Parvus byl drobný stříbrný peníz každodenního života. Parvus doplnil pražský groš, jehož hodnota byla vysoká a na drobné platby nebyl praktický. Hodnota parvu proto byla nastavena na 12 parvů do jednoho groše. Parvus byla drobná stříbrná mince pro každodenní placení – česká obdoba drobných nominálů, jako byly německý pfennig, francouzský denier nebo anglický penny.

Zatímco zlaté dukáty sloužily k velkým obchodům a groše představovaly hlavní měnu království, parvy platili lidé za běžné nákupy na trhu, jídlo, služby nebo drobné řemeslné práce.

Byly to mince, které člověk nosil každý den v měšci.

Co se za něj dalo koupit?

Přesnou hodnotu nelze určit, ale drobná mince podobného typu mohla představovat například:

  • kus chleba nebo několik bochníků podle regionu a období,
  • džbán piva,
  • jednoduché jídlo v krčmě,
  • svíčky,
  • drobnou řemeslnou práci,
  • část denního žoldu pomocného pracovníka.

Jeho hodnota byla malá, ale pro běžný život nepostradatelná.

Pro LARP, RPG a herní ekonomiky

Většina historických replik představuje bohatství – dukáty, tolary nebo groše.

Skutečný středověký člověk ať už řemeslník, nádeník, kupec nebo žoldnéř však většinu času utrácel drobné.

Právě proto je parvus ideální součástí herních ekonomik:

  • vytváří rozdíl mezi bohatými a chudými postavami,
  • umožňuje drobné platby,
  • funguje jako odměna za jednoduché úkoly,
  • pomáhá vytvořit uvěřitelný pocit skutečného trhu.
  • kromě (historické) stříbrné varianty máme i patinovanou měděnou, která v herní ekonomice může zastoupit nejnižší nominál

Zatímco zlatý dukát je poklad, parvus je mince, kterou člověk skutečně používá.


Doprava a doručení

Zasíláme do celého světa z Prahy.

📦 Cena dopravy

Cena dopravy je fixní.
Protože je cena dopravy fixní, větší objednávky proto nabízejí výrazně lepší poměr ceny za minci.
Můžete vybrat dopravu kurýrem na adresu nebo Zásilkovnou do boxu nebo na výdejní místo.
V ČR a na Slovensku je možné platit i dobírkou.
Je možné vyzvednout objednávku i u nás ve skladu v Praze 6 Dejvicích a zaplatit na místě.

🚚 Dodací lhůta

Snažíme se posílat během 1-2 dnů a doprava pak trvá většinou 2 dni.

📬 Způsob dopravy

v ĆR a na Slovensku používáme nejraději Zásilkovnu nebo PPL.
Sledování je zajištěno pro všechny objednávky.

Poslední naděje Olomouce

Olomouc 1428

Vítr se opíral do hradeb a přinášel s sebou pach mokré hlíny, kouře a tisíců lidí tábořících za městem.

Jan ze Sovince stál na ochozu a pozoroval světla nepřátelských ohňů.

Byly všude.

Na severu.

Na západě.

Na cestě k Brnu.

Na cestě k Litovli.

Na všech místech, kudy mohl přijít obchod, posily nebo útěk.

Olomouc byla sevřená jako zvěř v železech.

Pod ním se ve tmě rýsovaly střechy města.

Jeho města.

Města, které přísahal bránit.

Kdyby byl upřímný, už dávno věděl, že je zle.

Velmi zle.

Ve městě měl něco přes stovku vlastních mužů.

Zkušení žoldnéři.

Tvrdí chlapi.

Většina z nich bojovala od mládí.

A další stovku měšťanů.

Řezníky.

Kováře.

Pekaře.

Poctivé lidi.

Jenže poctivý člověk a dobrý voják nejsou vždy totéž.

Za hradbami stálo několik tisíc husitů.

Možná čtyři.

Možná pět.

Nikdo už přesně nevěděl.

Každým dnem přicházeli další.

Jan se opřel o chladný kámen.

Někde v dálce zaštěkal pes.

Jinak bylo ticho.

To nejhorší ticho.

Ticho obležení.

Ticho, ve kterém každý čeká, co přijde zítra.

Nebo jestli nějaké zítřky ještě budou.


„Pane.“

Jan se otočil.

Po schodech vystupoval Mikuláš.

Jeden z jeho důstojníků.

„Další dva vozy obilí.“

„Co s nimi?“

„Došly.“

Jan přikývl.

Ani ho to nepřekvapilo.

Poslední týdny byly jedna špatná zpráva za druhou.

Obilí.

Sůl.

Šípy.

Koně.

Všechno mizelo.

Jako voda v děravém vědru.

„A lidé?“

Mikuláš chvíli mlčel.

„Začínají se ptát.“

„Na co?“

„Jestli pomoc přijde.“

Jan se zadíval do tmy.

Na to neměl odpověď.

Posla vyslal před osmnácti dny.

Nejlepšího jezdce, kterého měl.

Muže, který znal všechny stezky mezi Moravou a Uhrami.

Pokud někdo mohl projít obklíčením, byl to on.

Ale osmnáct dní bylo dlouhá doba.

Dost dlouhá na to, aby člověka chytili.

Nebo zabili.


Pozdě v noci už Jan nemohl spát.

Seděl ve věži nad mapou.

Vedle něj dohořívala svíce.

Město pod ním bylo tiché.

Jen občas někde zavrzala vrata nebo zahoukal vítr mezi domy.

Přemýšlel.

Kolik dní ještě vydrží?

Týden?

Dva?

Tři?

Pak někdo zaklepal.

Jednou.

Krátce.

Naléhavě.

Dveře se otevřely.

Do místnosti vstoupil zadýchaný strážný.

„Pane.“

„Co je?“

„Přišli.“

Jan vstal.

„Kdo?“

Strážný polkl.

„Nevím.“

„Jak to myslíš?“

„Mluví nějakou podivnou řečí.“


O několik minut později scházel po úzkých schodech k malé postranní brance ukryté mezi domy.

Bylo po půlnoci.

Město spalo.

Jen pár pochodní osvětlovalo mokré kameny.

U branky stálo několik jeho mužů.

A proti nim několik jezdců.

Jan napočítal asi deset.

Všichni byli menší postavy.

Měli kožešinové čepice.

Krátké luky.

Štíhlé lehce zahnuté šavle.

A koně, kteří vypadali, jako by dokázali běžet celý den bez odpočinku.

Jeden z cizinců vystoupil vpřed.

Starší muž v nákladném oblečení.

Tvář ošlehaná větrem.

Šedé vousy.

Tmavé oči.

Dlouho si Jana prohlížel.

Pak pomalu řekl:

„gróf Jan… ?“

Jan přikývl.

Muž se usmál.

„Das freut mich.“

Pak sáhl do kabátce.

Janovi muži okamžitě položili ruce na jílec meče.

Cizinec však vytáhl pouze malý váček.

Položil jej na stůl vedle pochodně.

Ozvalo se známé cinknutí.

Zlato.


Jan otevřel měšec.

Uvnitř se leskly uherské dukáty.

Desítky dukátů.

Možná více.

Mince zachytily světlo plamene a krátce zazářily.

„Co to je?“

Muž pokrčil rameny.

„Kaiser.“

Jan zvedl hlavu.

„Zikmund?“

Cizinec přikývl.

„Kyldét minket.“

Jan se zadíval za něj. Nerozuměl ani slovo, ale asi to byla dobrá zpráva.

Do tmy.

„Wie viele seid ihr?“

„Háromszáz…. Dreihudndert.“

Jan si povzdechl. Za hradbami byly tisíce nepřátel. Tři sta nebyla armáda. Tři sta byla poslední karta v ruce hráče, který už dávno prohrává.

Jak byl zklamaný.

„To je všechno?“ Otázka mu vyklouzla dřív, než ji stihl zastavit. Ale ten cizinec mu přece stejně nerozuměl. Ale pochopil to.

Cizinec se pousmál.

Jako by muž četl jeho myšlenky.

Naklonil hlavu.

„Dreihundert dobrých.“

To znělo lépe.

Ale jen trochu.


Vystoupali do věže.

Jan kreslil do písku na podlazea mapu a ukazoval postavení husitů.

Hlídky.

Vozové hradby.

Přístupy k městu.

Kumánský velitel mlčel.

Poslouchal.

Pozoroval.

Občas se zeptal na drobnost.

Nic víc.

Nakonec položil prst na jedno místo.

„Hier“

Jan přikývl.

„Ano.“

„Slabí.“

„Možná.“

„Ne.“

Muž se usmál.

„Das ist sicher.“

Jan se na něj zadíval.

Poprvé si uvědomil, že ten člověk se nebojí.

Vůbec.

Jako kdyby neviděl pět tisíc nepřátel.

Jako kdyby viděl pouze další problém, který je třeba vyřešit.


Po chvíli Jan ukázal na měšec.

„Takže vás císař zaplatil.“

„Ano.“

„A proto jste přijeli?“

Kumán chvíli přemýšlel.

Pak se zasmál.

„Zpočátku.“

Jan se usmál.

„A potom?“

Velitel se zadíval z okna na černou krajinu za hradbami.

„Potom už většinou proto, že nás někdo chce zabít.“

Poprvé toho večera se Jan skutečně rozesmál.


Dva muži, kteří se ještě před hodinou neznali, plánovali společnou bitvu.

Jeden pocházel z moravských kopců.

Druhý ze vzdálených stepí.

Mluvili různými jazyky.

Modlili se jinak.

Vyrostli v odlišných světech.

A přesto si rozuměli.

Protože oba znali válku.

Oba znali strach.

A oba věděli, že ráno možná nepřežijí.


Krátce před svítáním Jan vyšel na hradby.

Nad tábory husitů se vznášela mlha.

Ohniště pomalu dohasínala.

Město za jeho zády spalo.

Poprvé po mnoha týdnech však cítil něco, co už skoro zapomněl.

Naději.

Ne velkou.

Ne jistou.

Jen malou.

Křehkou.

Takovou, jaká se rodí těsně před úsvitem.

V kapse nahmatal jeden z dukátů.

Stiskl ho v dlani.

Kousek zlata z kremnických dolů.

Mince, která urazila stovky mil.

Překročila hory.

Přešla hranice.

Přivedla do Olomouce tři sta jezdců.

A možná právě zachránila celé město.

Za jeho zády se ozvaly kroky.

Kumánský velitel vystoupil vedle něj na hradby.

Chvíli mlčky hleděli do šera.

Pak muž ukázal na východ.

Tam, kde se za obzorem začínalo rodit první světlo.

„Dobrý den na boj.“

Jan přikývl.

„Doufejme.“

Kumán se usmál.

„Van“

Pak položil ruku na jílec šavle.

„Das ist sicher..“

Je třeba jet, za chvíli dole ve městě začnou zvonit zvony a je potřeba napadnout tábor dřív než někoho vzbudí.


Identity

WorldsStředověk střední Evropa
RoleStandard
So verwenden Sie sie
Verwenden Sie Silbergroschen als Standardwährung,
Gold für hohe Werte,
patiniertes Silber für Münzen mit niedrigem Wert.

Design

ObverseFIDELITAS
ColorPatinovaná měděná hnědá, Patinovaná stříbrná, Stříbrná

Specifications

MaterialZinková slitina (Zamac)
Diameter22 mm
Weight4 g

Usage

UsageLARP
RPG
Brettspiele und andere Spiele
Film- und Theaterrequisiten
Themenmärkte und ähnliche Veranstaltungen
Themen-Kinderlager

FAQ

Je mince Parvus oboustranná?

Ano, všechny naše mince jsou oboustranné. Pražský groš má na líci českého lva, na rubu je královská koruna, stejně jako u originálu.

Je to přesná replika originálu?

Ne. Je to projekce, jak mohl moravský vypadat. Design je použitý dobový z pečeti pánů ze Sovince a moravských markrabat.

Jaké nápisy jsou v okruží ?

Fidelitas – věrnost

Jaká je hmotnost jedné mince?

Cca 3 gramy.

Jaká je mince Parvus na omak?

Věrohodná, je to kovová mince.

Lze ji použít při boji v LARPu?

Ano, můžete ji třeba metat prakem. Ale doporučujeme ji jako platidlo, ne jako zbraň 🙂

Je mince vhodná pro LARP?

Ano, je vyrobena z odolné slitiny a má bezpečné zaoblené hrany.

Je to replika nebo fikce?

Je to věrohodná fikce,  takhle vypadaly mince v době Václava IV. a husitských válek. Její design používá na líci středověkou pečeť pánů ze Sovince a na rubu moravskou orlici z pečetě moravských markrabat.

Lze minci používat i jako dárek?

Ano, často se využívá jako tematická drobnost nebo sběratelský předmět.

Je mince magnetická?

Ne

Jaká je životnost povrchové úpravy?

Záleží na způsobu používání, obecně – životnost je dlouhá.

Lze minci použít jako reálné platidlo nebo investici?

Ne — Můžete to zkusit, ale obáváme se, že nepochodíte, už pár staletí je stažena z oběhu 🙂 Na druhou stranu její dnešní cena v eshopu velmi přibližně odpovídá hodnotě, kterou reálně měla.

Jedná se o repliku pro hry, sběratelství nebo jako prop (není ražena ze stříbra a nemá reálnou hodnotu jako platidlo).

Bezpečnostní upozornění

Tato mince není hračka.
Nevhodné pro děti do 3 let – hrozí nebezpečí polknutí (malé části).
Ukládejte mimo dosah malých dětí.

Doplňková bezpečnostní doporučení

  • Mince je kovová a může být těžší než běžné plastové žetony.

  • Nepoužívat jako předmět k házení či úderu.

  • Nežvýkat, nevkládat do úst.

  • Nevhodné pro děti do 3 let bez dohledu dospělého.

Údržba a čištění mince

Běžné čištění

  • Otřít suchým nebo mírně navlhčeným měkkým hadříkem.

  • Pokud je patina výraznější, použít jemný mýdlový roztok a opět důkladně osušit.

  • Nepoužívat abrazivní prostředky nebo drátěnky — mohou poškodit povrchovou úpravu.

Co s mincí nedělat

  • Nenechávat dlouhodobě ve vlhku (prodloužíš životnost patiny i povrchu).

  • Nevystavovat agresivním chemikáliím (čisticí spreje, kyseliny, aceton, odlakovač).

  • Nedávat do myčky — teplo a tlak vody ničí povrchovou úpravu.

  • Nenechávat ve slané vodě (korozivní prostředí).

  • Nedávat do kapes společně s klíči — rychle poškrábou povrch.

Dlouhodobé skladování

  • Skladovat v suchu.

  • Ideálně ponechat v sáčku, krabičce nebo obálce.

Mince jsme původně vytvářeli pro naše hry (http://cestycasem.cz), Pražské groše speciálně Interregnum 1313 alias Krvavé časy http://interregnum.cz

Mohlo by se Vám líbit…

[]